Jdi na obsah Jdi na menu
 


Robert Pickton

29. 8. 2011

Robert Pickton

Umíte si představit lepší místo pro mejdan než prasečí farmu? Klid venkova, příroda, rustikální pohoda a milá růžová zvířátka. Člověk se tak nějak uvolní, dá průchod přirozenosti. Chovatel prasat a manažer velkolepé zábavy Robert Pickton o tom něco ví. Na jeho farmu jezdili milovníci skutečné zábavy po stovkách jeho party měly opravdovou šťávu: holky, pití, koks a skvělé steaky a sekaná z Robertových čuníků. Drogy ani pití ho zrovna nebraly. Jeho přirozenost, kteráse občas prodrala na světlo, měla mnohem větší ambice. Robert totiž moc rád zabíjel ženy. A jestli soudní proces prokáže všechna podezření, je na dobré cestě stát se nejproduktivnějším sériovým vrahem Kanady. Robert se totiž k ženám choval stejně jako k prasatům - určeným na porážku. Naštěstí pro chlápky jako Robert existují místa, z nichž mizí ženy beze stop a nikdo si s tím nedělá hlavu. Třeba idylická vancouverská čtvrť .

Čtvrtina obyvatel je HIV pozitivní a prakticky všechny narkomanky si vydělávají prostitucí. Každý den tam někdo zemře na předávkování. Většina místních prostitutek se narodila a vyrostla mimo Vancouver. Do Eastsidu přicházely pod vymyšlenými jmény, úřadům udávaly falešné adresy, a když pak mizely, málokdy se po nich někdo sháněl. Občas se na policii dostala zpráva o zmizení s několikaletým zpožděním, a protože počet obyvatel Eastsidu neustále kolísal mezi 5000 a 10 000. Až do září roku 1998, kdy policie dostala od organizace Aboriginal Group seznam obětí údajně zavražděných s žádostí o prošetření. Detektivové si pohřešované ženy proklepli a zjistili, že dost jich zemřelo na předávkování, jiné se odstěhovaly z Vancouveru, a prohlásili seznam za blábol. Přestože měli za sebou léto, během něhož dostali hlášení o tolika pohřešovaných ženách, že sériový vrah by mohl být docela přijatelné vysvětlení. Jednomu chlápkovi od policie to ale nedalo, sestavil si vlastní seznam žen, které z Vancouveru beze stopy zmizely od roku 1971. Dospěl k číslu 40 a jeho nadřízení uznali, že je to k zamyšlení. Zvlášť když se zjistilo, že jen z Eastsidu se za poslední tři roky vypařilo 16 prostitutek. Přesto, že na případech pracovalo 85 vyšetřovatelů,nezjistili nic. Naproti tomu inspektor Kim Rossmo, který pomocí prosté geografické metody nadřízené informoval o tom, že ohniskem zmizení žen je práve Downtown Eastside, byl za svou aktivitu pokárán a přišel o místo. V té době měla policie k dispozici už rok výpověď jistého Billa Hiscoxe. Bill po smrti manželky začal pití a brát drogy.Kdyby mu jeho nevlastní sestra nesehnala místo v útulné prasečí farmě, kdo ví, jak by skončil. Billova nevlastní sestra byla Robertova holka. Bill navyprávěl o svém zaměstnavateli a pracovišti velezajímavé věci. Asi mu na rozdíl od policie přišlo divné, že Robert Pickton na své farmě během divoké rvačky svázal prostitutku jménem Wendy Lynn Eistetterovou a pobodal ji nožem. Wendy se podařilo Roberta odzbrojit a zdrhnout a policie tenhle jasný pokus o vraždu bez vysvětlení odložila.
 
 
Skutečnou nonprofitní firmu s názvem Prasečí palác, jejíž náplní bylo podle registrace z roku 1996 "organizovat služby, tance, vystoupení atd. Tyhle "zvláštní akce" se děly v přestavěné budově vepřína. A protože policie Hiscoxe nebrala vážně, tancovalo se skoro další čtyři roky. Policie tedy pátrala dál. Zkoušela zmizení z Eastsidu hodit na jiné sériové vrahy, ale nedařilo se. Příbuzní zmizelých holek si dělali starosti. Až 5. února 2002 policie získala povolení k prohlídce Picktonovy prasečí farmy. Hledala ovšem ilegálně vlastněné zbraně. Zbraně se našly, takže řezník skončil ve vyšetřovací vazbě. Na farmu vtrhli detektivové, kteří už čtvrtým rokem pátrali po osudu holek. A objevili pár jejich osobních věcí včetně inhalátoru pro astmatiky, který prokazatelně patřil jedné z nich. Pickton se sice dostal ven na kauci, ale tentokrát už zůstal pod dohledem a 22. února si pro něj přišli znovu, tentokrát už s obviněním z vražd prvního stupně Sereeny Abotswayové a Mony Wilsonové, jejichž ostatky se na farmě našly. Varování místní hygienické stanice, že ve vepřových výrobcích nakoupených u Picktona se mohou vyskytovat lidské ostatky. No a pak se kauza smrtícího vepřína konečně rozjela.
Když se v kbelících na Picktonově farmě našly dvě uříznuté hlavy, chodidla, kusy těl a rozpůlené lidské hlavy v mrazácích a v drtičce na prasečí žrádlo, mohou se objevit i další důkazy. Vzhledem k tomu, že v celé Britské Kolumbii bylo zavražděno nebo beze stopy zmizelo 144 prostitutek, se měli policejní patologové na co těšit. A úřady se rozhoupaly: Za 1,3 miliardy korun necelé dva roky prosívaly desetihektarovou Picktonovu farmu a našli DNA třiceti pohřešovaných prostitutek z Eastsidu. Což ale neznamená, že by se Robert spokojil s pouhou třicítkou. Tenhle tichý samotář při jednání se ženami využil své řeznické i chovatelské zkušenosti. Ženy porážel stejně jako vepře.
 
 
Střelil je do hlavy, spařil, aby těla zbavil chlupů, stahoval je z kůže a rozpůlil, přičemž maso a kosti rozemílal do šrotu pro prasata nebo přidával do sekané. A jestli svou krvavou zálibu provozoval přinejmenším od roku 1983, kdy zmizela první oficiální oběť, třiadvacetiletá Rebecca Gunová, je celkem možné, že zavražděných žen bude mnohem víc. Po zadržení Robert nejdřív tak trochu nevěděl, co chce. Tvrdil, že je "jen prostej chovatel prasat", později se policistovi nastrčenému do jeho cely přiznal, že jich oddělal 49 a fakt ho mrzí, že to nemohl zaokrouhlit. "Chtěl jsem to pak nechat na chvíli usnout a udělat další pětadvacítku," svěřil se Robert se svými plány a dost ho štvalo, že se nechal chytit. "Byl jsem lajdák, prostě lajdák," stěžoval si, ale stejně mu dělalo radost, že policii i veřejnost ohromil. "Nic tak velkýho ještě neviděli - větší než zabiják od Zelený řeky," pochválil se a zamával do kamery v cele. V čemž se nejspíš nemýlil. Soudce musel jeho případ rozdělit do dvou procesů, protože nechtěl porotce příliš přetěžovat hororovými důkazy. Pár slabších povah po zhlédnutí videa s ukázkami zmasakrovaných ženských torz muselo zajít k psychologovi. Komu by se taky chtělo pozorovat usekané ruce a rozházené čelistní kosti nebo zkrvavený revolver ráže 22 s přidaným vibrátorem. Robert sice tvrdil, že ho použil jako tlumič, ale pravděpodobně takhle ozvláštňoval poslední chvíle holek. Prozatím je obžalován z 27 vražd a má šanci překonat dosavadního držitele kanadského vražedného rekordu Marka Lepina, který v Montrealu zastřelil 14 žen. Chtěl prý skončit v cele smrti. Má ovšem smůlu, protože v Kanadě může dostat maximálně doživotí. zdroj
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA